Průzkum stavu veřejného osvětlení v Kraji Vysočina

Jak je vnímán stav soustavy VO respondenty?

Položená otázka směřovala ke skutečně subjektivnímu hodnocení, neměla za cíl exaktníodpovědi založené na konkrétních číslech. Výsledkem je takový pohled na stav systému veřejného osvětlení, jak jej vidí samotní lidé z vedení obcí. Je patrné, že převládá pozitivní vnímání stavu VO v obcích.

Jaké světelné zdroje jsou používány v kraji Vysočina?

Z poskytnutých dat vyplynulo, že instalace nových moderních světelných zdrojů není zatím na vysoké úrovni, a tedy je zde potenciál jejich instalace a souvisejících úspor energií.

Jaké je stáří soustavy VO?

Z dat vyplynulo, že v průměrné obci se nachází mix svítidel různého stáří ve skladbě dle grafu:

a v rámci celého kraje Vysočina je stáří světelných bodů v jednotlivých skupinách téměř rovnoměrně zastoupeno:

Kdo provozuje soustavu VO?

76 % obcí si provozuje soustavu VO svými silami, což je zajímavé a má význam ve vztahu k tomu, že 43 % obcí ohodnotilo stav soustavy VO v obci známkou 3 a horší, viz otázka „Jak je vnímán stav soustavy VO respondenty?“

Jak obce disponují s dokumentací veřejného osvětlení?

Z uvedeného je patrné, že necelá 1/3 obcí má zpracován pasport VO, s průměrným stářím dokumentu cca 4,5 roku. Pasport VO není nikde přesně legislativně definován, avšak z požadavků stavebního zákona lze dovodit nutnost udržování obdobné evidence. Ve srovnání s uvedenou hodnotou 78 % obcí zodpovědělo přesný počet světelných bodů v obci, a tudíž lze předpokládat, že 50 % (78 - 28) obcí vede alespoň nějakou evidenci světelných bodů.

Pouze cca 9 % obcí má zpracován energetický audit. Energetický audit (dle zák. 406/2000 Sb. a vyhl. 480/2012 Sb.) je vhodné si nechat zpracovat před plánovaným větším zásahem do soustavy VO (rekonstrukce, revitalizace, rozšíření atp.), neboť tento dokument přesně popíše současný stav soustavy VO, navrhne opatření vedoucí k efektivní snížení energetické náročnosti. Vše řádně vyčíslí z pohledu energetických úspor, ekonomické návratnosti, ekologických přínosů atp. Do současnosti platila povinnost předkládání en.auditů (ne starších jak 1 popř. 2 roky) jako součást podkladů při podávání žádostí o dotace či úvěr, dle nových legislativních požadavků bude nutné předkládat energetický posudek (opět dle zák. 406/2000 Sb. a vyhl. 480/2012 Sb.).

Jaký je potenciál úspor elektřiny v oblasti VO v Kraji Vysočina?

Na základě vyhodnocených dat lze dovodit, že:

Z analýzy vyplývá, že aplikovaným vypínáním soustavy VO v Kraji Vysočina dochází k úspoře cca 39 % elektřiny u cca 23 % obcí za cenu, že po dobu trvání více jak 4 hod. za noc jsou obce či části obcí ponořeny do úplné tmy. Instalací regulátorů intenzity osvětlení lze dosáhnout úspory elektřiny v rozmezí 15 až 40 % (což je závislé na použité technologii a nastavení režimu útlumu – hladiny osvětlení a doby trvání) ze spotřeby elektřiny celonočně plně svítící soustavy VO. Při instalací regulátoru svitu a při  uvažování 25 % úspory z celonočního svícení vlivem regulace dojde k navýšení spotřeby elektřiny o 23 %,  avšak obec bude osvětlena po celou noc v potřebné intenzitě pro jednotlivé časové úseky, což má pozitivní vliv na obyvatele, zejména zvýšení bezpečnosti v dopravě, snížení kriminality atp.
 

Úsporná opatření – varianta A
Je uvažována výměna všech svítidel starších 30ti let, u nichž je předpoklad, že jsou velmi nehospodárná (rtuťové světelné zdroje, výkonnostně předimenzované, neregulované atp.) a jejich náhrada moderními úspornými svítidly, jež budou regulovány. Potenciál úspor energie zde lze kvalifikovaným odhadem stanovit ve výši 35 %.
 

Úsporná opatření – varianta B
Je uvažována výměna 75 % svítidel starých 10 až 30 let, u nichž je předpoklad, že jsou nehospodárná,  85 % z nich neregulovaná a jejich náhrada moderními úspornými svítidly (úspora energie 25 %), z nichž  bude polovina regulována (úspora 20 %).
 

Úsporná opatření – varianta C
V této variantě je uvažováno u 43 % svítidel mladších deseti let instalování systému regulace svitu, opět za předpokládané úspory energie ve výši 20 %.
 

Úsporná opatření – varianta D (souhrnná)
Vzhledem ke skutečnosti, že každá z předchozích dílčích variant uvažovala opatření vztahující se po každé k jiné skupině svítidel dle stáří, neovlivňují se tedy vzájemně jednotlivé varianty a lze tedy prostým sečtením dílčích úspor vytvořit výslednou maximalistickou variantu, tedy potenciál úspor v Kraji Vysočina.
 

22,7% potenciál úspor revitalizací soustavy VO v Kraji Vysočina představuje 4.505,8 MWh, 13,5 milionu Kč a 5271 tun emisí CO2.
 

Závěrem je nutno podotknout, že uvedená shrnutí a potenciály úspor byly sestaveny pouze na základě statisticky vyhodnocených dat prezentovaných v předchozích kapitolách. Je třeba zdůraznit, že před aplikací jakéhokoliv úsporného opatření je nutno vždy provést v dané obci podrobnou energetickou analýzu/studii, v ideálním případě energetický audit, jež poskytnou relevantní informace k plánované investiční akci. Zároveň lze doporučit následně provádět monitoring (pravidelné vyhodnocování spotřeby, doby svitu, evidence servisních zásahů a údržbářské činnosti atp.) a vyhodnocení aplikace úsporných opatření.

Situace v problematice venkovního osvětlení sportovišť v majetku měst a obcí

Tato oblast skýtá při vhodném provozování nemalý potenciál úspor energií a nákladů na ní. Z průzkumu vyplynulo, že 27 % respondentů disponují osvětleným venkovním sportovištěm a ze zbylých respondentů 19 % z nich uvažuje v blízké budoucnosti umělým osvětlením svá venkovní sportoviště vybavit.