Vysočina Šetří » Novinky » Kořenová čistírna odpadních vod může být řešením pro malé obce

Kořenová čistírna odpadních vod může být řešením pro malé obce

čtvrtek, 10. března 2016

korenova_COV_KORENOVKY.CZ

Malé obce velikosti do 300 obyvatel, které ať už z ekonomických nebo jiných důvodů nestaví klasickou mechanicko-biologickou čistírnu odpadních vod, můžou zkusit vybudovat kořenovou čistírnu (KČOV). Ta představuje soustavu speciálně upravených jezírek (nádrží) osázených vybranými druhy rostlin, která odpadní vodu z domácností, ale také například z nemocnic, hotelů nebo průmyslových objektů čistí při průtoku hustým porostem. „Na Vysočině funguje přibližně deset podobných čističek, například ji využívají v Pavlínově na Žďársku nebo pod chatovou osadou Okrouhlík u Čížova na Jihlavsku. Další malé obce mají zajištěný jiný přírodně blízký způsob čistění svých odpadních vod, jako například biologické rybníky,“ přibližuje radní Kraje Vysočina pro oblast lesního, vodního hospodářství a zemědělství a oblast životního prostředí Zdeněk Chlád s tím, že pilotní projekty tohoto druhu čistění odpadních vod by se v regionu mohly objevovat do budoucna častěji.

Stavba samotné KČOV, kterou dnes  v ČR využívá přibližně 500 obcí, je levnější variantou než klasická mechanicko-biologická čistírna. Navíc obec může počítat s levnějším provozem tohoto zařízení, naopak nevýhodou jsou velké nároky na plochu – na jednoho řešeného obyvatele připadá pět až deset metrů čtverečních plochy. Zhruba po 20 letech je pak zpravidla nutná výměna náplně filtračního pole a rostlin, která je nákladnější. „Vzhledem k těmto parametrům je kořenová čistírna jednou z variant řešení čištění odpadních vod hlavně pro menší obce, které mají stávající jednotnou kanalizaci a nemají reálnou možnost vybudovat novou oddílnou – splaškovou – kanalizaci zakončenou klasickou čističkou,“ vysvětluje radní Zdeněk Chlád a dodává, že je nutné počítat s tím, že kořenová čistírna odpadních vod má nižší účinnost v odbourávání znečištění z odpadních vod než klasická mechanicko-biologická čistička, hlavně co se týká živin.

Náklady na výstavbu kořenové čistírny odpadních vod se pohybují v jednotkách milionů korun. Provozní náklady za deset let činí podle odborných propočtů zhruba 400 tisíc korun. Na výstavbu kořenové čistírny odpadních vod mohou obce využít prakticky všechny dostupné dotační tituly – OPŽP, MZe, ale i dotační tituly kraje - grantový program Fondu Vysočiny Čistá voda 2016, který je určený na podporu pořízení studií a projektových dokumentací, a Zásady ZK pro poskytování dotací na infrastrukturu vodovodů a kanalizací určené pro podporu realizace vlastních staveb.

Ze 704 obcí na území Kraje Vysočina má čištění svých odpadních vod zajištěno téměř 200 obcí, tedy více než čtvrtina, v nichž figurují především větší sídla. „A tato čísla stále stoupají, protože každý rok se podaří vyřešit odvádění a čištění odpadních vod zhruba u deseti až dvanácti obcí,“ uzavírá radní Zdeněk Chlád.

(zdroj foto: Kořenovky.cz)