Interiérové osvětlení

Zdravotnické objekty

Požadavky na osvětlení ve zdravotnických zařízeních se liší podle typů prostorů a jejich účelu a vycházejí ze zrakových požadavků jednotlivých uživatelů. Z hlediska lékařů musí osvětlení vyhovovat náročnosti zrakových úkolů při lékařských výkonech, kdy vedle dostatečné osvětlenosti v místě provádění lékařského zákroku či vyšetření je nutné zajistit i velmi dobré podání barev. Naopak pacientům na lůžkových pokojích je třeba zajistit vhodné světelné podmínky pro čtení, psaní, odpočinek a spánek. Důležitým požadavkem je také osvětlení pro zajištění pohybu i orientace v denní i noční dobu. V neposlední řadě má z pohledu pacientů osvětlení také významný psychologický vliv.

Nejpoužívanějšími světelnými zdroji ve zdravotnických zařízeních jsou lineární zářivky. Lineární, popř. kompaktní zářivky se používají i ve svítidlech pro místní osvětlení lůžka pacienta. Naproti tomu ve vyšetřovacích či operačních svítidlech se stále používají halogenové žárovky, jež postupně jsou nahrazovány LED zdroji. Pro orientační osvětlení v pokojích atp. se vzhledem k nízkým požadovaným hladinám osvětleností již nyní hojně používají světelné diody (LED).

Administrativní objekty

Osvětlení zajišťuje základní funkce pro provoz budov a ovlivňuje kvalitu i bezpečnost práce. Pracovní činnost v kancelářských budovách již nezahrnuje jen psaní a čtení papírových dokumentů, ale také práci na počítači, komunikaci se spolupracovníky nebo zákazníky, telefonování atp. Vzhledem k velikosti současných administrativních budov je také důležitou aktivitou pohyb a orientace v prostoru. Uvedené činnosti mají nejen rozdílné požadavky na parametry osvětlení, ale mění se při nich i směr pohledu, a tím i oblast zorného pole. Při čtení a psaní papírových dokumentů je podstatná horizontální osvětlenost v místě zrakového úkolu a jeho bezprostředním okolí a směr dopadu světla. Naopak práce na počítači se liší od práce s tištěnými dokumenty, kdy obrazovka je sama o sobě zdrojem světla, a proto na rozdíl od klávesnice nevyžaduje osvětlení, avšak je nutno ji umístit tak, aby uživatelé nebyli oslňováni jasem osvětlovacích otvorů, jejich zrcadlením nebo zrcadlením jasů svítidel na obrazovce.

Při efektivním osvětlování kanceláří je třeba brát zřetel na maximální využití denního světla a moderních technik umělého osvětlení. Umělé osvětlení mělo být navrženo tak, aby nedocházelo ke stínění, oslnění či k přílišným nerovnoměrnostem osvětlení.

Při návrhu osvětlovací soustavy musí být jako v jiných případech zohledněna velikost kanceláře, počet a umístění oken a to, jaké pracovní činnosti by měly být v kanceláři vykonávány. Dále se musí zvolit vhodný druh regulace a ovládání světelné soustavy. Poté se určí správný počet svítidel osazených vhodně zvolenými světelnými zdroji a jejich rozmístění.

Nedílnou součástí kancelářských prostor je zázemí a sociální zařízení, kde je taktéž třeba dbát na správnou intenzitu osvětlení. V prostorách s nepravidelným užíváním jako jsou chodby, šatny a kuchyňky, lze zvolit inteligentní řídicí jednotky s použitím čidel přítomnosti (pohybová čidla), které zabezpečí vhodné provozní osvětlení a také snižují energetickou náročnost.

Školní objekty

Mezi hlavní zrakové úkoly v učebnách a posluchárnách patří sledování, příjem a zaznamenávání informací, popř. osvojování si nových dovedností, kdy přijímané informace jsou zpravidla kombinací sluchových a zrakových podnětů. Světelné podmínky ve školách a výchovných zařízeních proto významně ovlivňují kvalitu procesu získávání informací. Světelné prostředí, ve kterém se studenti necítí dobře, narušuje jejich koncentraci a snižuje schopnost soustředit se a přijímat informace.

Pro osvětlení učeben se v drtivé většině se používají zářivky. Pro svítidla ve školách platí, že musejí být bezpečná a odolná. Musejí být též energeticky úsporná, což znamená nejen s vysokou účinností, ale především s vysokým činitelem využití, který je zajištěn dobrou distribucí světelného toku. Vhodná jsou svítidla s dostatečnou nepřímou složkou, která zaručí dobré prostorové vidění. V neposlední řadě by měla být svítidla nenáročná na údržbu. Také vzhled svítidla je důležitý, protože ovlivňuje estetické cítění dětí.

V klasické učebně s předem pevně daným rozmístěním lavic se pro celkové osvětlení volí prakticky vždy odstupňovaná osvětlovací soustava. Svítidla musejí být umístěna tak, aby světlo dopadalo na místo zrakového úkolu (papír na stolní desce, sešit na lavici, svislá školní tabule atd.) ze správné strany a aby byla na maximální míru omezena možnost oslnění odrazem. Všechny tyto požadavky se splní tím, že se svítidla umístí těsně vedle levého okraje lavic a jejich podélná osa je rovnoběžná s uličkami. Velice často je vidět naprosto chybné rozmístění svítidel, kdy jsou řady svítidel kolmé na uličky, kdy v takovém případě zcela jistě dochází k oslnění odrazem i k oslněním přímým, neboť v příčné rovině mají svítidla ve většině případů vyšší jas než v rovině podélné. Rovněž směr dopadu světla je chybný (zepředu místo ze strany) a nedochází ani ke shodě směru umělého a denního světla (v případě sdruženého osvětlení). V případě, že dochází k častému měnění rozmístění lavic do nejrůznějších uspořádání, může být místo zrakového úkolu kdekoliv, a tudíž se musí navrhnout osvětlovací soustava nad celým půdorysem místnosti, kdy se uvažuje nejhorší možné umístění lavice v daném prostoru.

Zvláštní pozornost si zaslouží osvětlení tabule, která musí být osvětlena tak, aby ji bylo možné snadno a s co nejmenší námahou sledovat. Při změně pohledu z tabule na lavici (a naopak) dochází ke změně směru pohledu, oko se musí přizpůsobit jiné pozorovací vzdálenosti, změně jasu i kontrastu. U oblíbených a stále velmi hojných černých, ale i tmavě zelených tabulí se střídá se změnou pohledu pozitivní kontrast na tabuli za negativní v knize či sešitu. Pro osvětlení školních tabulí jsou vhodná svítidla s asymetrickým reflektorem, který zaručí, že je světlo směrováno především ve směru k tabuli. Současně je tak zajištěno dokonalé clonění ze strany žáků v lavicích.

Mezi nejčastější zjištění nevyhovujících parametrů osvětlovacích soustav ve školských zařízení patří:

• nízká intenzita osvětlení – stále se vyskytují žárovková svítidla či zastaralé typy zářivek,
• rovnoměrnost osvětlení nesplňuje požadavky ČSN EN 12 464-1,
• používá se zdrojů s různým barevným podáním v jedné místnosti (zářivky i žárovky či zářivky různé barvy),
• zářivky nejsou umístěny nad levým okrajem lavic, časté je umístění kolmo k oknům,
• přisvětlení tabulí je nedostatečné, rovnoměrnost je nevyhovující – zejména při použití bodových zdrojů,
• obvody předřadníků jsou hlučné,
• nedostatečná čistota svítidel, zanedbaná údržba,
• lavice natřené tmavou lesklou barvou,
• bílá malba za tabulí.

Ve školách a obecně ve většině školských zařízení se osvětlení výrazně podílí na jejich celkové energetické bilanci. Proto jakékoliv snížení příkonu osvětlovací soustavy je významným počinem vedoucím ke snížení provozních nákladů a snížení emisí CO2. K těm přispěje i minimalizace počtu svítidel a světelných zdrojů. Rovněž podstatná je i kvalita jednotlivých prvků, kdy při použití kvalitních svítidel klesají náklady na jejich opravy i na údržbu, jako je např. jejich čištění.